info@chillienglish.cz

Ze života lektorky v zahraničí: První půlrok

Čas letí zběsilou rychlostí a už tomu budou čtyři roky, co žijeme s mužem na úchvatném ostrově Madeira. 💑 V minulém díle jsem vyprávěla o tom, proč jsme se rozhodli právě pro Madeiru, jaké bylo první seznámení s ostrovem a co předcházelo první zimě strávené na ostrově. Viz článek Ze života lektorky angličtiny online: Začátky na ostrově.

Dnes bych na to ráda navázala a podělila se o zkušenosti, které jsme nasbírali za první půlrok. Pokud se tedy chcete podívat na to, jaký je život na ostrově, očima lektorky angličtiny online, čtěte dál.

Krok do neznáma

Na Madeiru jsme odcestovali poslední den v říjnu r. 2018. Zní to tak lákavě – odcestovat na zimu na ostrov, „válet si šunky“ u vody a nic nedělat… Určitě vás to při čtení dosavadních řádků napadlo, že jo? 😄 Musím vás ale vyvést z omylu, protože ono to tak jednoduché opravdu nebylo

Ubytování

V prvních šesti měsících jsme vystřídali celkem 5 ubytování.🏡 První dva měsíce jsme žili na západě ostrova ve vesničce Prazeres, později v okrajové části Ponta do Sol na jižní straně ostrova a nakonec doputovali do hor do malé horské vesničky São Paulo. Než jsme se trochu rozkoukali, vše bylo po finanční stránce samozřejmě trochu náročnější 💰, a to minimálně první dva měsíce… Za ubytování jsme platili komerční turistické sazby a teprve u třetího ubytka se nám povedlo domluvit si (respektive najít) místo s delším pronájmem a za rozumnější cenu.

To byly začátky… Nicméně nutno podotknout, že pokud se tu už trochu vyznáte, tak po chvíli zjistíte, že život na ostrově (tedy alespoň na Madeiře) vychází paradoxně levněji než v Česku, pokud si jako srovnání vezmeme např. pronájem bytu v Brně. Dokladem toho je např. náš poslední ze zmiňovaných pronájmů v horské vesnice, kde jsme měli dvoupatrový dům se třemi koupelnami, třemi terasami, venkovním grilem a velkou zahradou. Platili jsme 300 euro na měsíc plus zanedbatelnou částku za energie…

výhled na moře z rentu v Ponta do Sol

Práce

Místa, která jsme obývali, hrála pro mě i partnera velkou roli. Já potřebuji místo s dobrým internetem pro svou práci, abych se mohla každý den spojit se studenty z Česka přes skype a můj muž naopak potřebuje spot, který nebude zahlcen velkým elektromagnetickým smogem a které bude v souladu s jeho zvýšenou citlivostí na EMG záření. Prekérní situace, viďte… Dá se to vůbec skloubit dohromady?? Dá. Stálo nás to sice více úsilí při hledání vhodného příbytku a pro mě to byl upřímně stres (kvůli práci💻), ale zvládli jsme to. Cílili jsme na místa, která jsou více schovaná (ideálně v údolí či s kopcem za zády). Já jsem si s sebou přivezla externí router, který jsme potom umístili někde v okolí domu, kde byl největší signál. V horské vesničce to byl sice trochu oříšek, ale nakonec jsme signál chytili asi 100m od domu na vrcholku kopce za domem. Router jsme připevnili k dlouhé tyčce, a ta dělala následující měsíce společnost několika osamoceným borovicím.🌲 Naštěstí byl internet v pohodě a online lekce angličtiny s klienty probíhaly naprosto bez problému.

venkovní kancelář, kterou jsem měla v jednom rentu ve vesničce Prazeres

Doprava

Nejlepší způsob dopravy po ostrově je auto. Madeira je sopečného původu 🌋, takže je to tu samý kopec. Dopravovat se můžete i na motorce, ale ta se spíš hodí na popojíždění po jižní části ostrova nebo po městě. Klasické kolo tu nemá moc význam (pokud zrovna netrénujete na Tour de France 🚴‍♂️) a když kupovat kolo, tak jedině s motorkem. Po celém ostrově samozřejmě funguje autobusová doprava, ale spoje nemusí být tak časté a hlavně spolehlivé… My jsme si auto nejdříve půjčovali v různých půjčovnách a v souvislosti s tím jsme zažili první nepříjemnou zkušenost.

Už si to přesně nevybavuji, ale můj muž jednou uvízl někde na venkově a potřeboval pomoc od autopůjčovny, která nám auto pronajímala. Ti ale naprosto selhali. Nejdříve slíbili, že pro něj přijedou a nefunkční auto odtáhnou. A po hodinách čekání až do setmění (byla zima a stmívalo se v 6hod večer), kdy nereagovali na další telefonáty, mému muži oznámili, že jim končí pracovní doba a že mu nepomůžou… Byla to opravdu nepříjemná situace. 😱 Naštěstí jsme se v té době mohli obrátit na jednoho kamaráda z Norska, kterého jsme na Madeiře potkali, ten mému muži pomohl a v nočních hodinách se dopravili domů… No a jelikož to byla opravdu nepříjemná zkušenost pro nás, po které následoval dost nepříjemný rozhovor následující den s majiteli půjčovny, tak vás asi nepřekvapí, že jsme s nimi spolupráci ihned ukončili a hledali jinou společnost.

Netrvalo ovšem dlouho a auto si tu koupili. 🚗 Nutno říct, že auta tady stojí dvakrát i třikrát více v Česku, a tak se spíše vyplatí přivézt si sem auto z Čech. Ale je třeba, abyste nepřekročili jistou lhůtu (délku pobytu), protože jinak budete platit vysoké daně.

projížďka horskými průsmyky a horské ubydlí – prý je možné si jej pronajmout…

Počasí

Klima na Madeiře je velice přívětivé po celý rok 🌡️. A jak tak vzpomínám, tak jsme měli extra štěstí na počasí v průběhu první zimy. Pršelo málo, do Vánoc byly dny velice horké a slunné  (kolem 20 stupňů) a první vydatnější deštík přišel až 25.prosince a na Silvestra.🎆To byla beze sporu velká škoda pro všechny lidičky a turisty, co se na Madeiru sjíždějí z různých koutů v tento čas, aby si užili jednu z nejkrásnějších přehlídek ohňostrojů v Evropě. „Pravá“ zima přišla až později – to byl březen a ten opravdu propršel. Počasí ale velice záleží na oblasti, kde žijete. Dvacet stupňů v zimě zažijete spíše na jihu přímo u moře a s každým stoupáním 100m se počítá jeden stupeň dolů. Takže když jsme bydleli na horách v 800m, naměřili jsme zpravidla 8 stupňů ráno a 12 přes den. Obecně lze ale říci, že ve srovnání o ostatními roky byla zima teplejší a sušší.

Zajímavost: Asi největší změna oproti Česku pro mě byla ta, že Madeiřané přes zimu netopí🔥 Jsou neustále v pohybu (hlavně na venkově) a zahřejí se prací na zahrádce. Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla, že je doma prakticky stejná teplota jako venku (jsem teplomilná), ale postupně jsem si zvykla vzít si na sebe více vrstev oblečení. V období největšího chladna (zejména při dlouhém sezení u počítače), jsem si ale (přiznávám) ráda zapnula přímotop.

 

rychle se střídající počasí

Jídlo

Jak už jsem psala v předchozím díle, dostupnost čerstvého ovoce 🥝🍌a zeleniny 🥕🍆po celý rok pro nás byla jednou z hlavních motivací, díky které jsme rozhodli trávit zimu na ostrově. Než jsme se rozkoukali, stravovali jsme se hodně v restauracích (oblíbili jsme si např. sladké brambory pečené v troubě anebo rajčatovou polévku s vejcem). Posléze jsme objevili farmářské trhy s lokálními produkty, kde jsme začali pravidelně nakupovat a vařit si většinu jídel doma sami. V posledním ze zmiňovaných rentů jsme navíc měli velkou zahradu, a tak jsme si spoustu plodin sami vypěstovali (např. brambory, zelí, melouny, rajčata, saláty, tamarilla atd). Dál jsme ale rádi jezdili na nedělní trhy do městečka Ribeira Brava (a jezdíme tam i dnes) anebo do Prazeres (na západ ostrova), kde máme příležitost podpořit místní farmáře a také prohodit řeč s mnohými kamarády, kteří trhy pravidelně navštěvují.  

nejznámější trhy ve Funchalu Mercados dos Lavradores

Přátelé a volný čas

Asi nikoho nepřekvapí, když řeknu, že volný čas jsme trávili právě prozkoumáváním tohoto nádherného ostrova, který se stal naším druhým domovem… Ostrov je tak rozmanitý, že je i dodnes co objevovat. Moc nás bavilo (a dodnes baví) poznávat místečka, která nejsou turisticky známá, a pokud se nám místo líbilo, tak jsme se tam rádi vraceli. Zezačátku jsme hodně jezdili do hor⛰️, nasávali sluneční paprsky 🌞 a pokud jsme byli na pobřeží, zaposlouchali jsme se do burácení moře 🌊, které léčí duši. Z tohoto období máme také nejvíce fotografií.

Co se týče přátel, chvilku to trvalo… Nikoho jsme tu neznali a museli jsme si ve všech ohledech prokousat cestu sami. Naštěstí jsou Madeiřané velice srdeční 🧡 a nápomocní, a tak nás nikdy nenechali v případě nouze „ve štychu“. Moc nám v začátcích pomohlo to, když se na nás usmál soused, prodavač v obchodě či čísník v restauraci, kam jsme rádi chodili, a hned se s námi dali do řeči. Portugalsky jsme v té době sice neuměli, ale s angličtinou nebyl nikdy problém – ostatně Portugalci z turismu žijí, takže je angličtina naprostý základ. Další kamarády jsme si nacházeli postupně – např. při hledání místa k bydlení, kdy jsme se seznámili s moc prima Norem, který nás posléze pozval k sobě domů a pohostil nás vynikající polévkou. A protože ten stejný Nor rád spojuje lidi prostřednictvím různých událostí – při procházkách po ostrově, párty atd., tak jsme se velice rychle spřátelili i dalšími expaty z Anglie, Německa, Švédska, Slovinska a také místními a vůbec všemi podobně smýšlejícími lidmi. S Čechy jsme se tu paradoxně dlouhé měsíce míjeli a první krajanku poznali až po prvním půlroce, kdy jsme se zrovna vraceli zpět do ČR na letní měsíce… 

u přátel na obědě

A jak to bylo dál? Jaké dojmy jsme měli po návratu do ČR a jak dlouho jsme tam vydrželi? Co nás čekalo další roky na Madeiře a jaké radosti i starosti jsme zažili v souvislosti s nákupem první nemovitosti na ostrově? O tom si povíme zase příště…

Pokud se chcete učit anglicky a domluvit se v zahraničí tak dobře jako já, ozvěte se. Ráda pomůžu. 👋

                                                                                   S Chilli vám to bude pálit! 🌶️